20.10.2018

Vítězka i dobrovolnice v jedné osobě: chtěla jsem poznat obě strany

Už na první pohled je Katka Ptáčková výjimečná sportovkyně. I přes svůj mladý věk se dokázala umístit na druhém místě celkového pořadí Běhej lesy, do kterého patří i letní Jizerská 50 RUN. Kromě skvělých výsledků má i jednu krásnou vlastnost, ráda pomáhá druhým. I proto se rozhodla přihlásit do dobrovolnického programu letní i zimní Jizerské 50. „Byla jsem nadšená ze všech těch pozitivních tváří,“ chválí si novou zkušenost mladá sportovkyně. Chcete se stát také dobrovolníkem? Můžete ZDE.

Co bylo dřív, svět závodnice nebo dobrovolnice?
Nejdříve jsem byla v roli závodnice, proběhla pár závodů a pak se rozhodla zkusit dobrovolničení, které mě hodně lákalo. Chtěla jsem závody poznat z druhé strany.

Tvá premiéra byla na letní Jizerské 50 RUN. Splnila tvá očekávání?
Na Facebooku Běhej lesy jsem viděla pozvánku do dobrovolnického programu a řekla si, proč to vlastně nezkusit. Byla jsem ale přihlášená i jako závodnice, tak jsem se bála, že to nepůjde skloubit. Pořadatelé mi ale vyšli vstříc, mohla jsem jim naplno pomáhat před i po závodě a zároveň ho běžet.

Co tě na úloze dobrovolnice nejvíc baví?
Radost a vděk v očích závodníků. Jelikož sama především závodím, vím, jak neuvěřitelně motivující je slyšet od dobrovolníků, kteří na trati stojí i několik hodin v jakémkoli počasí, povzbuzování a slova typu „Zabéér, tohle je poslední kopec!“, nebo „Máš na to, dožeň ty kluky před sebou!“. Na letní Jizerské 50 jsem si tohle užila ještě jako sportovec.

A na zimní Jizerské 50 jako dobrovolnice.
Přesně tak. Byla jsem tak nadšená ze všech těch pozitivních, šťastných, byť zmrzlých tváří, které rozmrazily i tu mou.

Jak se ti pracovalo v dobrovolnickém týmu mezi zkušenějšími kolegy?
Těžko se to popisuje slovy, protože to bylo vážně parádní. Nebyla jsem jen nějaké číslo, které je zapsané v tabulce a hlídá batohy. Byla jsem pevnou součástí týmu. Týmu, který stojí za tím, že celá akce je tak skvělá.

Máš za sebou všechny závody letošní sezony Běhej lesy, a dokonce se pyšníš druhým místem v hodnocení Lesů paní. Co se ti na Běhej lesy nejvíc líbí?
Přirostly mi k srdci a pravděpodobně všichni, kdo mě lépe znají, už o nich ode mě slyšeli několikrát. Je to zkrátka neuvěřitelná akce a já smekám před celým týmem lidí, kteří se na ní jakýmkoli způsobem podílejí. Poté, co jsem minulý rok doběhla první závod, moc jsem si přála navštívit všechny.

A přání se splnilo na Vánoce.
Mám úžasné rodiče, schovali mi poukazy na startovné pod stromeček. Navíc si je nadělil i táta, tak jsme měli parádní běžecký rok. Bohužel před úvodním závodem v Lednici jsem měla zdravotní problémy. Závod jsem sice běžela, ale přes bolest si ho neužila. Proto se tam těším příští rok znovu.

Na jakou další akci se jako dobrovolnice chystáš?
Co se týče sportu, rozhodně na zimní Jizerskou 50, kterou prostě nemůžu vynechat, a jako závodnice pak opět na závody seriálu Běhej lesy. Pokusím se k tomu opět přidat i dobrovolničení.

Co bys vzkázala těm, kteří váhají, zda se stát dobrovolníkem?
Ať to určitě zkusí! Pokud by šlo o závodníka, jako tomu bylo u mě, je skvělé vyzkoušet si závod i z druhé strany. Jsem si jistá, že si poté budou sami práce dobrovolníků a celkově organizátorů více vážit a naprosto bez povšimnutí přejdou, když jim bude například ve startovním balíčku chybět jeden špendlík, protože budou vědět, že organizátoři připravovali 2000 dalších balíčků. 

A pokud nepůjde o závodníka?
Rozhodně platí to samé, věřte mi, jen málo věcí dokáže člověka dobít tak, jako ta radost všude kolem. Fakt to má smysl a tyhle zkušenosti a pocity vám nikdo nikdy nevezme!

Chcete se stát také dobrovolníkem? Můžete ZDE.