Charita

Podpořte malou bojovnici Amy s charitativním projektem Pomozte dětem a ČEZ Jizerskou 50

Říkáte si, co může mít tato roční holčička společného se závodníky z bílé lyžařské stopy? Malá Amy je totiž srdcem bojovnice a nikdy se nevzdala, stejně jako mnozí z vás každoročně v bílých stopách a horských stoupáních. Narodila se jako zdravá holčička. Po 2 měsících se ale vše změnilo. Amin zdravotní stav se znenadání zhoršil, došlo i k oživování a prognóze, kdy lékaři holčičce dávali maximálně 24 hodin života. Malá bojovnice to ale nevzdala. Bohužel se její boj neobešel bez následků a roční holčička je na vývojové úrovni 6měsíčního dítěte. Proto nyní pro svůj rozvoj potřebuje specializované terapie. Lyžaři, pojďme společně s Nadací Pomozte dětem Amélii pomoci v šanci na plnohodnotnější dětství a život!

Dnes roční Amy se narodila 5 dní po termínu šťastným rodičům a starší sestřičce Lili. První 2 měsíce života prožila jako zcela zdravé dítě. Vše začalo, když Amy ztratila chuť k jídlu. Poté co začala i zvracet, odjela s rodiči na pohotovost, kde páni doktoři objevili v jejím těle nespecifikovatelný zánět a stav zlepšili kapačkou s tekutinami a glukózou, aby nedošlo k dehydrataci. Náhle nateklé oko se také zlepšilo po vykapání, a tak byly neduhy Amy přičteny bacilu, který přinesla ze školky starší sestřička Lili. Po týdnu malá Amélie opět nabyla chuť k jídlu, vše se zdálo v pořádku, a tak odjely s maminkou z nemocnice zpátky domů.

Dva dny poté. Záchvat hysterického pláče. Bezvědomí. Bezdeší. Oživování malé holčičky. Záchranka malou Amy odvezla do nemocnice, kde bojovala celých 10 dní o život v umělém spánku. Prognózy lékařů nebyly vůbec optimistické. Nedávali Amélii šanci na přežití ani 24 hodin, ale ona se nevzdala, ukázala vůli žít a svůj vlastní život si vybojovala zpět. Probouzení z umělého spánku proběhlo v pořádku, avšak po přesunu z JIP na neurologii bylo u Amy zjištěno masivní krvácení do mozku a rozsáhlé poškození obou hemisfér. Přesná příčina krvácení nikdy nebyla zjištěna. Jako následek poškození mozku se rozvinula epilepsie, kvadruhypertonie s pravostrannou převahou (napětí svalů všech končetin) a centrální poškození zraku, takže si Aminy oči po probuzení dělaly, co chtěly.

Malá Amy ráda blbne se svojí starší sestřičkou Lili a i to jí motivuje ke cvičení a trénování očí se speciálními pomůckami, pravidelnému cvičení Vojtovy metody a na pomoc rodině dochází také poradkyně ze Speciálně pedagogického centra EDA. Nově Amy začala docházet na neurorehabilitace, které ale nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a jsou tak velmi nákladné. Nyní se jedná o 2-3 terapie týdně, ale když bude Amy šikovná, tak se jejich délka i četnost bude prodlužovat a s nimi i jejich cena. Jedna hodina neurorehabilitace a ergoterapie nyní stojí 1200 korun, v součtu tedy terapie vychází na přibližně 240 tisíc korun za půl roku. 

Lyžaři, závodníci, fanoušci sněhu a hor, pojďme Amélii společně přispět k bezstarostnému blbnutí a dětství. Pokud tyto terapie a rehabilitace pomohou malé bojovnici posunout se alespoň o malý kousek dál, tak mají smysl! 

Amélii můžete podpořit právě vy, a to v systému SportID v rámci registrací na 56. ČEZ Jizerskou 50. Amy, držíme Ti palce a směj se na svět dál. 

Pomozme Lucii “postavit” se znovu na lyže

Tradiční spolupráce s Výborem dobré vůle - Nadací Olgy Havlové pokračuje i v rámci 56. ročníku ČEZ Jizerské 50. Představujeme vám příběh Lucie, kterou chceme společně postavit na lyže. 

Lucie se svým manželem byli odjakživa nadšení sportovci, kteří se nebáli žádných výzev. Poslední dubnový den roku 2021 se rozhodli strávit létáním na paraglidu, počasí k tomu přímo vybízelo. Přestože se to stalo pro Lucii osudné, v jejím příběhu je také plno odhodlání a optimismu. 

„Odstartovala jsem ze západní startovačky, ale když jsem přistávala, najednou se začal točit vítr a já jsem to nedokázala uřídit. Došlo k čelnímu zaklopení a k volnému pádu, asi z 6-8 m. Pak už si jen pamatuji na hroznou bolest a nohy složené přede mnou jako u sedící loutky,“ vzpomíná Lucie na poslední chvíle před nárazem. Štěstí v neštěstí byl rychlý leteckých převoz a okamžitá operace. Diagnóza byla přesto neúprosná: paraparetik se syndromem kaudy

Rok po úrazu se Lucie pohybuje na mechanickém vozíku. Krátké vzdálenosti zvládá s rolátorem a berlemi. Stále se snaží být aktivní i samostatná a co nejvíce se přiblížit svému dřívějšímu životu. V rehabilitačním centrum poznala, že zajímavým sportům se dá věnovat i na invalidním vozíku. Vyzkoušela basketbal, házenou, lukostřelbu, jízdu na handbiku i plavání. V zimě s manželem vždy lyžovali a Lucie se tohoto zážitku nechce vzdát. Naštěstí existuje řešení, které si v zimě dokonce již vyzkoušela: monoski. 

„Byla jsem nadšená a mám v plánu pokračovat i další zimu, a tak bych si ráda koupila monoski se stabilizátory. Jsem optimistická a věřím, že rehabilitace, cvičení a aktivní způsob života mi můj stav budou zlepšovat.“ 

Lucii můžete podpořit právě vy, a to v systému sportID v rámci registrací na 56. ČEZ Jizerskou 50. Naším cílem i posláním je doručovat radost ze sportu. Věříme, že Lucie bude společně se svým manželem zase sjíždět zasněžené svahy jako před úrazem. Děkujeme!