ČEZ JIZERSKÁ 50
9. 2. 2025
Zbývá 1306 startovních čísel.
11.4.2023
Marek Pazderský stojící v čele eD system Silvini Teamu získal prestižní ocenění Best Pro Team Director a byl zvolen do síně slávy Ski Classics. Jaká byla letošní sezóna jednoho z nejlepších českých profesionálních týmů a co má takový jeho ředitel na starosti?
Beru to jako ocenění za dlouhodobou práci nejen pro tým, ale celkově pro běžecké lyžování. A samozřejmě to neberu čistě jako svoje ocenění, ale jako celek celého týmu, tedy částečně i závodníků, servisáků a dalších kamarádů, kteří nám pomáhají. Nebudu lhát, že mě to neudělalo radost, zároveň je to velký závazek pokračovat v započaté práci.
No celkově ji hodnotíme ve Ski Classics jako takovou průměrnou, něco se povedlo, něco zase ne, každopádně jsme řešili onemocnění nebo zranění závodníků mnohem více než za covidu, také nám občas selhal servis nebo materiál, takže jsme po úspěšném loňském roce tak trochu hledali svoji tvář, ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Co se týče závodů v Čechách, tak tam jsme tradičně dominovali a vyhráli většinu závodů jak v jednotlivcích, tak v týmech.
Ve Ski Classics je pravidlo, že týmy, které se umístí do 15. místa (my byli druhý rok po sobě 14.) mají rezervované místo na další rok, takže se nemusíme bát, že bychom z toho vypadli. Na druhou stranu si myslím, že vzhledem k tomu ocenění, co jsme teď dostali, tak by nám zřejmě byla udělena na příští rok divoká karta.
Je to tak, že každý tým může v srpnu (půl roku předem) zapsat minimálně 4 závodníky a maximálně 10. Během sezony lze vždy zhruba týden před závody do celkového počtu 10 ještě závodníky dopisovat. Každopádně už v srpnu je třeba daným závodníkům zároveň třeba dopsat startovní čísla na jednotlivé závody, což je někdy velmi složité. Pozdější dohlášení na závody je možné, ale platíme pak dvojnásobné startovné. Za jeden tým tedy může nastoupit maximálně 10 závodníků v rámci jednoho závodu, poměr žen a mužů není stanoven, ale minimem jsou dvě ženy v týmu.
Ano, jak už jsem zmiňoval, už před sezónou nám vypadla pro dlouhodobou nemoc Eva Vrabcová Nývltová, se kterou jsme počítali na většinu závodů a už ji nešlo nahradit. Dlouho mimo byl i Jirka Pliska nebo Kája Grohová, Martin Jakš zase musel řešit rodinné záležitosti (stal se počtvrté otcem). Takže na některé závody jsme doslova museli na kolenou přemlouvat závodníky, aby startovali. Dalším problémem bylo to, že nám na dvou závodech vybouchl servis, už víme proč, a v některých závodech jsme zase neměli k dispozici dobrý materiál. No a když už jsme měli všechno, tak nám holky zmrzly nebo nám kluky někdo sestřelil nebo jsme přišli o hole a bylo taky po závodě. Zkrátka letos se nám ta smůla nějak lepila na paty, ale na druhou stranu jsme zase tak špatně nejezdili, čehož je 14. místo z 35 týmů důkazem.
Asi to bude v každém týmu trochu jinak, u nás je to tak trochu dělání všeho, od shánění peněž, sponzorů, komunikace s médii, obstarávání sociálních sítí, komunikace se závodníky, organizace akcí. Od letenek přes ubytování, půjčovnu aut, zajištění servisu, nákup materiálu, testování, občerstvování, řešení týmového oblečení, prezentace, soustředění, pořádání závodů, vedení tréninků až po udržování dobré nálady. Prostě úplně všechno. Ale je potřeba zdůraznit, že ne všechno dělám sám, mám k sobě velkou řadu oddaných pomocníků a zapálených šílenců podobně jako já, kteří také ve svém volném čase pracují pro tým, bez nároku na odměnu.
Pomalu to dáváme dohromady, rozhodně chceme navázat na minulou sezónu a vrátit se v jednotlivých závodech v mužích na umístění do první dvacítky až třicítky, v ženách pak udržet stabilně první dvacítku.
Je to pro nás samozřejmě srdeční záležitost, závod roku. Je to doma, takže každý se chce ukázat a vytáhnout, mediální sledovanost i ta fanouškovská je obrovská, takže se každý rok připravujeme právě na Jizerskou 50 nejvíc, a také se nejvíc těšíme. Na druhou stranu je to i trochu svazující a ten tlak na úspěch je velký.
Zde to necháváme na závodnících, kdo má jak čas a chuť a zapadá jim to do tréninku. Samozřejmě bychom byli nejradši, kdyby všichni jeli všechno, ale to bohužel úplně tak nejde.
Já už jen pro radost, občas si objedu nějaký nový závod, co jsem ještě nejel, ale závodit bez tréninku není ono, zvláště když mi to před tím docela šlo. Takže teď je pro mě vždy vrcholem roku náš BoBoloppet a noční Vasák pro radost.
Pošli článek dál
×
9. 2. 2025
Zbývá 1306 startovních čísel.
8. 2. 2025
Zbývá 590 startovních čísel.
8. 2. 2025
Zbývá 753 startovních čísel.
7. 2. 2025
Zbývá 252 startovních čísel.
6. 2. 2025
Zbývá 300 startovních čísel.
6. 2. 2025
Zbývá 214 startovních čísel.
7. 2. 2025
Registrace budou již brzy spuštěny
7. 2. 2025
Zbývá 82 startovních čísel.