30.12.2016

Bertram Frenzel: Jizerskou ani po šestnácté nevynechám

Bertram Frenzel, jehož tvář zdobí plakát padesáté Jizerské 50, je čtyřiačtyřicetiletý závodník z Německa, který startoval na Jizerské 50 již patnáckrát! Od roku 1999 vynechal pouze jediný ročník. Jizerská 50 je pro něj především příjemným setkáním s přáteli.

Bertrame, závodil jste na Jizerské 50 patnáckrát, co Vás sem každoročně přivádí?

To je pravda, jezdím sem každoročně již od roku 1999. Vynechal jsem jen v roce 2005, kdy jsem šest měsíců strávil cestováním s rodinou po Jižní Americe. Jizerská 50 je vždy skvělým zážitkem. Když se vracíte poctivě každý rok, nelze pak říct, letos zůstanu doma.

Máte nějakou historku ze všech těch let, kdy jste zde závodil?

Jednou, na Kristiánově, byla zmrzlá stopa a já sjel všechen vosk. Naštěstí jsem s sebou měl klister, abych namazal znovu. Najednou u mě zastavilo dalších 5 závodníků jestli bych jim nepomohl a nemohli by si taky namazat. Zabralo to spoustu času než jsem mohl pokračovat. V roce 2012 pak byla hrozná vánice. Spousta závodníků odstoupila, ale já jsem to nechtěl vzdát, protože jsem necestoval celou tu cestu do Jizerských hor, abych si objel jen část trati.

Závodíte i na ostatních dálkových bězích, ale jen na Jizerskou se každoročně vracíte. Čím je pro Vás Jizerská 50 speciální?

Byl jsem na několika závodech, ale Jizerská je pro mě jiná. Není to z Německa daleko a na obou stranách hranic mám přátele. Z mého domova Fürthu jedu do Seithennsdorfu, kde naberu kamaráda Tina, s kterým jsme se poznali v Chile v roce 1995 při horolezení. V neděli ráno pak jdeme společně s přáteli na start. Po Jizerské pokračujeme na lyžích do pivovaru Kocour ve Vansdorfu, kde slavíme narozeniny kamaráda Čendy.

Co se Vám na Jizerské 50 líbí nejvíc?

Organizace a atmosféra závodu je skvělá. Obzvlášť se mi líbí scenérie Jizerských hor a trať závodu, kdy se nemusí jet okruhy jako při jiných závodech.

Každý rok Vás můžeme vidět ve vaší barevné závodní kombinéze. Uvidíme Vás v ní na startu i při padesáté Jizerské 50 v roce 2017?

To je pravda! Spousta mých přátel mě díky ní poznává už z dálky. Koupil jsem si jí v roce 2000 na Vasaloppetu, bohužel jsem si musel v loňském roce koupit novou.

Jak jste se dostal k běžeckému lyžování?

Narodil jsem se v Saxonu a často jsme s rodiči jezdili do Krušných hor. Rád chodím a lezu po horách, jezdím na kole, na kánoji nebo na kajaku. Často za těmito aktivitami podnikám výlety do zahraničí. Procestoval jsem takto Asii a Jižní Ameriku. V roce 1999 se mě zeptal kamarád, zda bych nechtěl jet na Jizerskou 50. Bylo to něco nového, tak jsem se rozhodl to vyzkoušet. A od té doby se sem každý rok vracím.

Jaké máte vzpomínky na svou první Jizerskou 50?

Místo toho, abychom se večer věnovali mazání lyží, seděli jsme v hostinci v Bedřichově. Pivo bylo tak dobré! Závod byl druhý den mnohonásobně těžší než obvykle. Rok na to už jsme návštěvu hostince vynechali.

Jaké máte cíle pro letošní rok 2017?

Samozřejmě chci být zdravý, abych mohl sportovat. Kromě Jizerské 50 bych chtěl jet i další dalkové běhy. V létě se pak těším do Alp a na cyklovýlet po Česku.