25.10.2019

Příběh Zdeňka Kernera: Už nikdy víc a přece!

„Už nikdy víc,“ věta, kterou si od roku 1975 pravidelně opakuje dneska již 84letý nezlomný běžec Zdeněk Kerner. Zatím mu to však moc nevychází, protože od té doby se na startu Jizerské objevil už 37krát! Nejlepší výsledek zaběhnul při své 11. účasti s časem 3:41:20.

„Nejdřív jsem Jizerskou jezdil z hecu, pak jsem závodil a předháněl se s kamarády, a nakonec soutěžil sám se sebou. Poprvé jsme se přihlásili po tragédii horolezců v Peru. Když jsme se o ní dozvěděli, řekli jsme si, že musíme jet.“

A jaké byly začátky pod Jizerkou? „Tehdy se jezdilo na takových dřevákách s umělou skluznicí. Vzpomínám si, jak hrozně to lepilo,“ pouští se do vyprávění svých začátků na padesátce. „Vždycky jsem to ale dojel, o běžkách to tolik nebylo,“ má jasno ostřílený běžkař, který ale už na samotný čas tolik nehledí. „Teď už je to špatný. Jo, když jsem byl mladý, to bylo něco jiného. Čas pod 4 hodiny byl standard. Teď jsem rád, když je to kolem pěti. Hlavně, že mě zatím nemusí pořadatelé z trati sbírat,“ říká s nadsázkou i úsměvem.

První sníh přichází do Čech na přelomu října a listopadu. Tou dobou má o svém programu pan Zdeněk jasno. „Seberu se a pádím do stopy.“

Kromě skvělých kamarádů Zdeňkovi Jizerská každoročně dává i pocit vítězství. „Jizerská 50 pro mě znamená moc, vítězství sám nad sebou, nad svým tělem i přírodou. V tom je její kouzlo, i když si pak na konci člověk říká, že už nikdy víc.“ A přece se za rok na startu zase objeví.