14.12.2023

ČT Jizerská 10 může být skvělá rodinná výzva

Radek s manželkou Klárou a dcerou Aninkou, to jsou Masnicovi z Hrabětic – vítězové loňské rodinné výzvy v rámci ČT Jizerské 10. Padesátka je pro Masnicovi lyžařským svátkem a u rodinného závodu jsou od samého počátku. Jejich slova vás přesvědčí, že Jizerská 50 není pouze o individuálním výkonu, ale o společném prožitku!

Aničko, Kláro, Radku – na 56. ročníku jste se stali jako Masnicovi z Hrabětic vítězi rodinné výzvy. Bylo to vaše první vítězství, nebo vyhráváte jako rodina pravidelně?

A – Vyhráli jsme podruhé, to asi není ještě pravidelně.
R – Nějaký závod jsme už myslím vyhráli, ano. Pravidlem to určitě není. Vždy z toho mám obrovskou radost, když se můžeme společně po závodě vyškrábat na bednu.

Proč stojí za to zajet si ČT Jizerskou 10 s celou rodinou?

K – Jizerská je něco výjimečného, je to naše místní „UNESCO“. Postavit se na start jakéhokoliv jejího závodu je velkým zážitkem. Ta lidská energie, která se šíří nad stadionem a celou vesnicí je neuvěřitelná. To celé je nejen o naší rodině, ale o celé velké lyžařské rodině. Nikdy tu nejsme sami, jsou tu přátelé, známí, děti tu mají spoustu kamarádů, to je na tom vlastně to nejhezčí. Jsme tu doma a mezi svými.
R – Na rodinném závodě mě baví jet s dětmi. Vidím je, jak závodí, jak se snaží a dělá mi to radost. Bohužel každým rokem je pro mě složitější se jich udržet.

Účastníte se rodinného závodu od samého začátku. Jak závod za tu dobu vnímáte, co pro vás znamená?

A – Závod byl pro mě každý rok jiný, když jsem ho jela poprvé, bylo mi 8. Až tolik jsem to nevnímala. Pro mě byly nejlepší minulé dva roky. Jelo se přes Královku a po Hrabětické louce. Tady jsem doma, mám to tu ráda. Ty kopce k Buku, na Královku a Prezidentskou jsou těžké, ale zase po loukách dolů to frčí, je to krása. Těším se na novou trať, bude změna.
K – Znamená tradici, pevný bod v kalendáři, jistotu zážitku, na který se všichni těšíme. Je to okamžik, který prožíváme všichni spolu a všichni ze stejného pohledu závodníka. Mám radost, když mám všechny vedle sebe na startu, natěšené a spokojené.

Co vás motivuje jezdit ČT Jizerskou 10 jako rodinný závod?

A – Tak je to pro mě už tradice, ráda to jezdím, mám tam vždycky kamarády, kteří to taky jezdí. Na startu se bavíme a společně odpočítáváme čas do výstřelu při tlukotu srdce. V tu chvíli jsem vždycky natěšená na závod a jsem šťastná, že to mohu jet. Přidanou hodnotou je, že se všichni sejdeme a jedeme se projet.
K – Souhlasím s Aninkou, jet se společně projet - s číslem na břiše. Jen poslední roky už mi ujíždí, takže se jedu projet za rodinou. Ale společné chvíle před i po jsou perfektní.
R - Motivuje mě zážitek ze společného závodu, kdy se s dětmi navzájem podporujeme, radíme a funíme do kopců.

Jak jste se dostali k Jizerské 50? Jezdíte jako rodina od začátku?

A – Bydlíme v Jizerkách a všichni běžkujeme, Jizerská 50 je pro nás samozřejmá.
K – Rodinný závod jsme poprvé jeli v roce 2019, Anince bylo 8, Filipovi 10. Přihlásila jsem nás, věděla jsem, že budou nadšení.
R - Obě děti aktivně lyžují a od té doby, kdy dokázaly těch 10 km nějak ujet, se hlásíme každým rokem.

Účastní se někdo z vás mimo ČT Jizerské 10 některého ze 7 zbylých závodů?

A - Mamka i taťka už dlouho jezdí 50 km, já s bráchou jezdila ten dětský závod a pak společně 10 km. Teď už brácha jezdí 25 km. Letos pojede s Filipem 25 km i náš děda.

Kdo je ve vašem týmu (ne nutně výkonnostním) tahounem?

A – Tak já bych řekla, že já. Mamka přihlašuje a stará se o věci okolo, taťka chystá lyže a maže.
R - Největším tahounem je z mého pohledu určitě Aninka. Nikdy neopomene s důrazným úsměvem dodat "taťko, budeš pěkně makat!"

Jak se Masnicovi z Hrabětic těší na novou trasu a proč byste se měli zapojit do rodinné výzvy také? Počkejte si na pokračování rozhovoru! Sledujte náš web a sociální sítě.